Zpět na hlavní stránku

Vědecká linie

Euclid – odhalíme konečně podstatu temné hmoty?
Vítězslav Škorpík

Evropský teleskop Euclid vypuštěný v červenci 2023 je jednou z nejvýznamnějších kosmických misí zaměřených na kosmologický výzkum. Mohl by nám pomoci zpřesnit některé základní parametry, které o našem vesmíru máme díky jeho předchůdci, sondě Planck. Děláme se i naděje na řešení velkých otázek kosmologie, jako je Hubbleovo napětí, nesoulad v hodnotách Hubbleovy konstanty naměřené dvěma různými metodami. Nejvíce se však mluví o tom, že by Euclid mohl vnést světlo do podstaty temné hmoty a temné energie, dvou dominantních, avšak zcela neznámých složek kosmu. Avšak i pokud vás zajímají „jen“ krásné fotografie, přijdete si na své, jelikož Euclid pořizuje pěkné snímky galaxií nebo kup galaxií

29. 3. 2025 10:00 (2 h)

K asteroidu Bennu a zase zpátky
Dušan Majer

V roce 2016 vypustily Spojené státy do vesmíru sondu OSIRIS-REx, která měla za úkol prozkoumat asteroid Bennu, odebrat z něj vzorky a ty následně dopravila na Zemi. Můžeme se tak přiblížit k odpovědi na otázku vzniku života. V roce 2018 sonda k planetce dorazila a poskytla nám první fotky tohoto světa. V roce 2023 pak bylo pouzdro se vzorky doručeno na Zemi.

29. 3. 2025 12:00 (2 h)

Kdyby teď Zemi srazil asteroid, co vyhubil dinosaury
Radka Kellnerová

Před 65 miliony let dopadl jeden takový na planetu Země a vyhladil většinu života včetně dinosaurů. Kde se takovéto asteroidy vůbec berou a jaká je šance, že do nás znovu narazí? Co by se stalo s klimatem, kdyby stejný asteroid zasáhl stejné místo na Zemi dneska? Jak by rozpad ekosystému probíhal krok za krokem? A co udělat, abychom přežili?

29. 3. 2025 14:00 (2 h)

Příběhy vědy, věda příběhů: Storytelling v popularizaci vědy
Julie Nekola Nováková

Vyprávění příběhů neboli storytelling v komunikaci a popularizaci vědy se skloňuje stále častěji. Setkáváme se s komiksy, antologiemi i pohádkami popularizujícími vědu. Jak to funguje, jaké jsou dobré příklady podobného přístupu a jeho výhody i možné nevýhody? Přijďte se zeptat spisovatelky, bioložky a popularizátorky vědy Julie Novákové.

29. 3. 2025 17:00 (1 h)

Castless of Steel: Británie, Německo a vítězství ve Velké válce
Alexandr Prokop

Dominantním obrazem první světové války jsou bláto a zákopy, ostnatý drát, kulomety, jedovatý plyn a lidská jatka. Generace evropského mužstva byla zmasakrována a evropské civilizaci byla zasazena rána, jejíž hojení si vyžádalo zbytek 20. století – a jejíž důsledky pociťujeme dodnes. Přesto válku nevyhrály boje v zákopech. Pro skutečné vojenské rozuzlení Velké války se musíme podívat k moři.

V předvečer války, v srpnu 1914, disponovaly Velká Británie a Německo dvěma největšími námořnictvy, jaká svět kdy spatřil. Loďstva, která zosobňovala vrchol vědecko-technologického pokroku 19. století i veškerou moc a pýchu národů, jež je v dekádě horečných závodů ve zbrojení přivedly na svět. Když přišla válka, obě flotily dreadnoughtů – gigantických plovoucích hradů z oceli, schopných vrhat masivní granáty na míle daleko – byly připraveny změřit svou strašlivou sílu.

Jejich střety se odehrávaly v Severním moři, Tichomoří, u Falklandských ostrovů i v Dardanelách. Vyvrcholily, když se Německo, dušené neúprosnou britskou námořní blokádou, pokusilo tuto smyčku přetnout – výsledkem byla bitva u Jutska, titánský střet 58 dreadnoughtů, z nichž každý nesl tisíc mužů.

Když tento pokus selhal, rozpoutal císař neomezenou ponorkovou válku proti námořnímu obchodu – krok, který nakonec přivedl do války (neochotné) Spojené státy. Pokus o námořní dominanci tedy paradoxně vedl ke zhroucení německého impéria – se všemi důsledky, které následovaly.

Stále aktuální příběh globalizovaného věku – plný nedorozumění, promarněných příležitostí a událostí vedoucích k nezamýšleným závěrům – má sílu řecké tragédie.

29. 3. 2025 18:00 (1 h)

Opice a internet aneb Evoluční bajka z jednadvacátého století
Jelena Lenka Příplatová

Žil byl kdysi jeden op, říkejme mu třeba Bonohouš. A tenhle Bonohouš, společný předek člověka a šimpanze, měl obrovské štěstí. Evoluce si totiž vzala do parády nejen jeho, ale i tisíce jeho potomků, jejich společností, ale i jejich nejvíce high-tech produktů: umělé inteligence a, samozřejmě, internetových memů o kočičkách. O výzkumech, které to všechno popisují, si navíc můžeme povídat. A to vše jen díky Bonohoušovi!

29. 3. 2025 19:00 (1 h)

Jak vybudovat utopii snadno a rychle
Edita Bromová

Dokázali bychom vybudovat perfektní utopii se současnými možnostmi vědy a techniky? Jaké kroky bychom museli podniknout a co ještě zbývá dovynalézt? Může být utopie opravdu pro každého? A jak tenká je vlastně hranice mezi utopií a dystopií? 

29. 3. 2025 20:00 (2 h)

Večer písní klingonských
Grit Du Alatriste Neumann

Ahoj všichni! Zvu vás já i má Gritara na večer plný zpěvu, veselí a zábavy spojený s oslavou Gritozenin. Kdo jde se mnou? Nástroje vítány. Doneste si, co vám libo. Těším se na vás.

29. 3. 2025 22:00 (2 h)

Je nám líto, ale pořad je zrušený!
Meziplanetární a mezihvězdné lety z pohledu sci-fi a vědy
Vladimír Wagner

bude doplněna